Každé pochopení určité filosofické koncepce začíná rozborem textu. Studenti si v průběhu studia osvojí práci s filosofickým textem, tj. schopnost rekonstruovat argumentační strukturu textu - nejen česky psaného, ale i cizojazyčného. Tato schopnost tvoří nezbytný základ jakéhokoli dalšího myšlení, neboť na ní se zakládá schopnost pochopení, "rozpletení" a vlastní formulace problému.
Ovšem analýza a interpretace textu není jediný počátek filosofické práce. Stejně původní a důležité je umění orální argumentace, zkoumání problému v živé diskusi, která je konfrontací různých zkušeností a různých schopností jejich artikulace a analýzy. Rovněž toto umění se v seminářích snažíme pěstovat - text je pak jen eventuelní pomůcka diskutujícího, kterou si sám vypracoval, ale kterou může odhodit, pokud se mu podaří artikulovat myšlenku v diskusi lépe.
Tím, co studenti rozvíjejí v diskusích, v seminárních pracích a referátech, není nic jiného, než vlastní myšlení. Cestou k němu je získání schopnosti jasně formulovat myšlenky, uvádět dobré argumenty a domýšlet jejich důsledky.
Ovšem tyto dovednosti netvoří samo jádro filosofie. Filosofie souvisí s životními postoji, přesvědčeními o tom, co je dobré a co špatné, o tom, jaké poznání je dostatečně podložené a jaké nikoli. Ten, kdo se rozhodl pro studium filosofie, se rozhodl k postupnému vyjasňování životních postojů a přesvědčení. Filosof se tak zároveň stává možným kritikem, interpretem a komentátorem veřejného života. Jedním z dalších úkolů filosofie je vstupovat do rozhovoru s vědami, zjišťovat, v čem tkví jejich vědeckost a pokoušet se o jinou reflexi o vědě a jejím předmětu, než jakou v rámci své metodologie nabízí věda sama.