Státní závěrečná zkouška v magisterském studiu

Státní závěrečná zkouška (SZZK) v navazujícím magisterském studiu se liší podle toho, zda se jedná o staré studium (s přijetím do roku 2018/19 včetně) nebo o nové studium (s přijetím od roku 2019/20 dál).

A) Nové studium (od roku 2019/20)

Zkouška pro specializaci Historicko-filologická religionistika se skládá z následujících tematických okruhů:

Součástí zkoušky z náboženských okruhů je též zkouška z překladu a interpretace textů ve dvou primárních jazycích.

Zkouška pro specializaci Symbolické fenomény současnosti se skládá z následujících tematických okruhů:

B) Staré studium (do roku 2018/19 včetně)

Zkouška se skládá z následujících tematických okruhů:

Součástí zkoušky z náboženských okruhů je též zkouška z překladu a interpretace textů v primárním jazyce.

Obecná pravidla (termíny, přihláška)

SZZK probíhá ve třech termínech: v lednu/únoru, květnu/červnu a v září. Přesné rozmezí těchto termínů je vždy specifikováno aktuálním harmonogramem akademického roku.
Přihlášku je třeba podat elektronicky v SIS k datu stanoveném aktuálním harmonogramem akademického roku.
V okamžiku podávání přihlášky je nutné mít splněny všechny studijní povinnosti na oboru religionistika.
Zvolené okruhy a jazyky konzultujte s pedagogy ÚFaR.
Obhajobu diplomové práce není nutné absolvovat společně se zbytkem zkoušky, lze ji skládat i samostatně v pozdějším termínu.
SZZK lze opakovat nejvýše dvakrát, a to nejdříve v nejbližším následujícím řádném termínu.
V rámci každého předmětu dostává student na výběr ze dvou otázek.

Obhajoba bakalářské práce

Při obhajobě nejprve student během 5-10 minut shrne svou práci.
Následně vedoucí a oponent shrnou své posudky (popř. to za ně některý z členů komise učiní v zastoupení, nemohou-li být přítomni).
Student má poté za úkol zareagovat na všechny připomínky, které byly proti jeho práci vzneseny, případně odpovědět na jakékoli dotazy.
Pokud se oba posudky shodují na hodnocení, bývá obhajoba krátká a spíše formální. Větší význam má jen v případech, kdy se vedoucí a oponent ve svém hodnocení rozcházejí.
Bližší informace k samotné bakalářské práci naleznete zde.

Metodologie religionistiky – teoretické pozice

Student si volí 5 z následujících teoretických pozic, které je připraven představit z hlediska praktické využitelnosti jejich teorií na studium konkrétních náboženských fenoménů, včetně vypořádání se s jejich kritikou. U zkoušky poté prezentuje jednu z nich vybranou zkušební komisí. Pro každou ze zvolených pozic si mezi pedagogy musí vybrat konzultanta.

Victor Turner
Edmund Leach
Mary Douglas
Claude Lévi-Strauss
Psychoanalýza
Jungiánská psychologie
Mircea Eliade
Georges Dumézil a jeho následovníci
Sémiotika
Weber a jeho teorie racionality
Berger, Luckmann a konstruktivismus
Luhmannova systémová teorie
Teorie racionální volby
Funkcionalismus v religionistice
Fenomenologie náboženství

Metodologie religionistiky – témata

Student si volí 5 z následujících témat, přičemž u každého představí základní možnosti teoretického a interpretačního uchopení z perspektivy hlavních přístupů ke studiu náboženství. Pro každé ze zvolených témat si mezi pedagogy musí vybrat konzultanta. Tři z těchto pozic prezentuje na Semináři vědecké práce.

Mýtus
Rituál
Symbol
Primitivní mentalita
Posedlost, změněné stavy vědomí
Tělo
Čas a prostor
Moc, autorita, politika
Násilí
Náboženství a klasifikace
Srovnávací religionistika
Náboženství, individuální a kolektivní paměť
Zlo
Náboženský fanatismus a teror
Tolerance
Náboženství a jeho vztah k etice
Rozum a víra
Podoby ateismu
Sekularizace

Výzkumně-experimentální projekt

Prezentace projekt navázaného na PVP Výzkumně-experimentální blok, který si student typicky připravuje na Projektovém semináři. Prezentace je následována kritickou diskusí.

Metodologie religionistiky

Student volí jeden z následujících pěti předmětů: filosofie náboženství, psychologie náboženství, sociologie náboženství, fenomenologie náboženství, antropologie náboženství.
U filosofie, psychologie a sociologie náboženství spočívají okruhy v jednotlivých klasických postavách (student si při zkoušce volí jednu ze dvou nabízených), přičemž se předpokládá, že kromě obecného přehledu o zvolené postavě bude schopen hlouběji hovořit o jejích dílech dle seznamu předepsané literatury.
U antropologie náboženství dostává student na výběr dvě otázky ze souboru čtyř postav a pěti témat.

Primární náboženský okruh

Student volí jeden následujících okruhů: judaismus, křesťanství, islám, náboženství Germánů, řecké náboženství, římské náboženství, hinduismus, buddhismus, náboženství Syropalestiny a Mezopotámie, egyptské náboženství, náboženství Číny.
U okruhů, u nichž není uvedena literatura, kontaktujte přímo předpokládaného zkoušejícího.

Sekundární náboženský okruh

Student volí jeden z okruhů předepsaných k bakalářské zkoušce.

Překlad a interpretace primárního textu

Cílem zkoušky je prověřit, že student je schopen pracovat s pramennými náboženskými texty v jednom pramenném jazyce.
Jazyk si student volí tak, aby se vztahoval k alespoň jednomu ze zvolených náboženských okruhů. Výběr jazyka je třeba předem konzultovat s pedagogy ústavu.
Během zkoušky dostane student v daném jazyce krátký text v rozsahu jednoho odstavce. Zvolený text pak bude mít možnost si připravit, přičemž bude mít k dispozici příslušné slovníky a gramatiky dle vlastní volby. V případě velmi obtížných jazyků (klasická řečtina, klasická latina, sanskrt) bude mít student k danému textu u SZK k dispozici i překlad, jazyky o něco snazší (hebrejština, staroseverština, koránská arabština, novozákonní řečtina, latina novozákonní nebo středověká teologicko-filosofická) musí ovládnout tak, aby mohl text v nich u SZK překládat bez pomoci překladu. Bude-li student mít jiný jazyk než některý z výše uvedených, budeme otázku překladu řešit vždy ad hoc (z části i po dohodě s vyučujícím daného jazyka).
Text bude vybírán tak, aby se jeho obsah týkal některé z otázek v rámci jednoho z náboženských okruhů, které si student zvolil. Jeho úkolem pak bude text přeložit a vztáhnout jej k širším souvislostem daného tématu. Hlavním předmětem zkoušky nicméně nebudou studentovy interpretační dovednosti jako takové, nýbrž především jeho schopnost zadanému textu porozumět na základě znalosti relevantních náboženských reálií v rozsahu definovaném pro jednotlivé okruhy. V mnoha případech bude text volen tak, aby byl srozumitelný právě jen tomu, kdo má dostatečné vědomosti o tématu, jehož se text týká.