Magisterské navazující studium religionistiky

Obecná charakteristika

Dvouleté navazující magisterské studium je určeno pro perspektivní absolventy bakalářského studia religionistiky nebo příbuzných humanitních oborů (filologie klasických a orientálních jazyků, historie, filosofie, antropologie aj.).

Při zápisu do studia si studenti volí jednu ze dvou specializací:

1. Specializace Historicko-filologická religionistika si klade za cíl vychovávat kvalitní odborníky na rozličná náboženství. Student si v ní volí dva náboženské okruhy, na něž se zaměří (jeden hlavní, druhý vedlejší), přičemž součástí studia je i nějaký pramenný jazyk, který se k některému z těchto okruhů váže.
2. Specializace Symbolické fenomény současnosti je zaměřena na studium náboženských či kvasi-náboženských jevů z naší evropské současnosti či nedávné minulosti. I tato specializace z části vychází z historického studia, jež se na našem ústavu tradičně provozuje, pracuje s ním odlišně: student předměty k dílčím náboženstvím absolvuje s cílem lépe si osvojit obecné principy náboženských jevů a symbolického myšlení, které jsou na těchto náboženstvích předváděny, a díky tomu pak lépe porozumět jejich obdobám v našem současném světě. Specifikem této specializace je její částečné empiricko-experimentální zaměření, ať už realizované formou empirických výzkumných projektů, nebo formou projektů experimentálně-kreativních.

Podmínkou přijetí je dobrá znalost alespoň jedné náboženské oblasti a alespoň základní přehled o metodách a dějinách religionistiky.

Zájemcům o studium, kteří nejsou absolventy našeho bakalářského studia, doporučujeme, aby v co největším předstihu kontaktovali garanta magisterského studia Radka Chlupa (radek.chlup@ff.cuni.cz) a poradili se s ním, jak mají postupovat, aby měli co největší šanci na úspěch při přijímacích zkouškách i studiu samotném.

Do navazujícího studia může být uchazeč přijat pouze za předpokladu, že konce září daného roku úspěšně uzavře své bakalářské či vyšší studium.

Průběh studia

Studium je individuální a má formu tutorského systému: Každý student si na začátku studia vybere tutora, s nímž si domluví přesnou náplň svého studia. Předměty studijního plánu jsou samy o sobě čistě obecné. Jejich konkrétní náplň má každý student jinou v závislosti na tom, z jakých oblastí a jazyků hodlá skládat státní závěrečnou zkoušku. Předměty této zkoušky je proto třeba si promyslet na samém počátku studia.

Úkolem tutora je zjistit, jaké znalosti a dovednosti studentovi ve zvolených specializacích schází, a na základě toho mu pomoci vymyslet, jak přesně studijní plán naplnit, ať už absolvováním některých ze standardně vypisovaných kursů nebo plněním individuálních studijních úkolů (např. písemných prací) šitých studentovi na míru.

Bližší informace o studijních plánech a průběhu studia naleznete zde.

Přijímací zkouška

Podmínkou přijetí je zvládnutí učební látky v rozsahu studijního plánu bakalářského studia religionistiky na našem ústavu, tj. dobrá znalost jedné náboženské oblasti (včetně pramenného jazyka s ní souvisejícího) a dobrá orientace v metodách a dějinách religionistiky. Předpokladem přijetí je uzavření bakalářského či vyššího studia do konce září.

Přijímací zkouška probíhá v jednom ústním kole a je částečně identická s bakalářskou zkouškou z religionistiky na našem ústavu.

Vlastní zkouška sestává ze čtyř předmětů:

1. Obhajoba bakalářské či jiné ekvivalentní práce (40 bodů)
2. Metody a dějiny religionistiky (20 bodů)
3. Uchazečem zvolený náboženský okruh (10 bodů)
4. Pohovor nad projektem magisterského studia (30 bodů)

Pro předměty 2-3 je předepsán přesný seznam okruhů a učebních textů, jejichž znalost je u zkoušek vyžadována. Blíže viz informace k bakalářské zkoušce.

Při pohovoru nad projektem magisterského studia má uchazeč za úkol ústně prezentovat, na co by se chtěl v magisterskému studiu odborně zaměřit, přičemž by měl předvést zejména schopnost dobrého teoreticko-metodologického uchopení svých plánovaných témat, ale stejně tak i schopnost pracovat s primárními i sekundárními prameny na úrovni potřebné pro kvalitní zpracování zvolených témat. Při hodnocení tohoto předmětu bude vzata v potaz též bakalářská práce (tj. komise bude hodnotit, nakolik již tato práce svým zpracováním potvrzuje příslib při zkoušce ústně prezentovaný uchazečem). Uchazeč má případně možnost společně s bakalářskou prací předložit jakékoli další materiály dokládající jeho akademické schopnosti (další studentské práce, anotace přednesených konferenčních příspěvků apod.).

Uchazeč je povinen do konce května příslušného roku odevzdat na sekretariátu ÚFaR bakalářskou práci s posudky, popř. jinou písemnou práci jí ekvivalentní. Práce bude komisí vyhodnocena dle kritérií, podle nichž jsou bakalářské práce standardně hodnoceny na našem ústavu.

Přijat bude každý uchazeč, který dosáhne minimálně 50 bodů a vejde se do předpokládaného počtu přijatých uchazečů.

Při zkoušce je uchazeč povinen předložit též index nebo výpis zkoušek z bakalářského studia.

Absolventi bakalářského studia religionistiky na ÚFaR mají možnost u přijímací zkoušky uplatnit bodové výsledky získané u své bakalářské zkoušky, a nemusejí tedy již v rámci přijímacího řízení zkoušku znovu konat (v případě zvoleného náboženského okruhu budou body od BZK vyděleny dvěma a zaokrouhleny nahoru). Znamená to ovšem, že BZK je třeba skládat v červnovém termínu, kdy se konají přijímací zkoušky, nebo ji mít v okamžiku přijímací zkoušky již z dřívějška složenou.